Číslo účtu: 199677376/0300
Středa 20. 6. 2018 Jaro. Měsíc dorůstá.   Úplněk bude 28. 6. 2018
Pravidla a přihlašování
Aktuality
Životospráva
Zdravá společnost
Silné myšlenky
Nejméně čtené
Nejčtenější
Ankety
Zdravá zahrada
Poradna
Intimnosti
Léčivky



 
Ekocentrum -> Zdravá zahrada



Společný život v zahradě

Kouzlo zahrad jistě nespočívá jen v rostlinné výrobě. Do zahrad chodíme také odpočívat, těšit se životem vprostřed zeleně, zkrátka vracíme se do přírody, z níž jsme vyšli. Skutečnou živou přírodu však nalezneme jen v takové zahradě, v níž nebudeme žít sami.

Houští a živé ploty netoliko pro ptáky

V moderních zahradách se ptáci neuživí. Požírají totiž drobný hmyz, bobule dřevin a semena nejrůznějších trav, okoličnatých rostlin, bodláků aj. Proto k přežití potřebují zahrady, v nichž nacházejí staré odumřelé stromy plné hmyzích larev a na zemi hromady starých větví, v nichž se taktéž líhne hmyz. Dále potřebují vyšší neposekanou trávu se semeny trav či bodláků a živé ploty z keřů plodících jedlé bobule.

Moderní lidé však vytvářejí zahrady uklizené jako fotbalová hřiště. Listí vysávají vysavači, spadané větve pálí, trávu sekají téměř denně, a ještě na konci října, aby získali pocit, že vše dokonale uklidili. Nepomyslejí, že tím znesnadňují život dalším živočichům a vytvářejí tak ze svých zahrad hladomorny nejen pro ptáky, ale též pro ježky, šneky, dravý hmyz a další užitečné živočichy.

Křovinaté houštiny nebo živé ploty nabízejí potravu a životní prostor mnoha druhům živočichů. Škoda, že houštiny a živé ploty ze zahrad mizejí. Sebekrásnější drátěný plot neposkytne drobným živočichům ani útulek, ani obživu, a my tak zůstáváme ochuzeni o užitečné obyvatele našich zahrad.

Do živých plotů můžeme vysazovat stále zelené dřeviny, např. jalovec, smrk, tis, zimostráz. Zejména vzrostlý zimostráz, jinak též buxus se ptákům v zahradě po celou zimu stává útočištěm před větrem, sněhem a mrazem. Z opadavých dřevin pak vysazujeme lísku, ptačí zob, tavolník, hloh, mochnu husí, bez černý, dřišťál, jeřáb, pámelník, svídu neboli dřín, šípkovou růži, střemchu, habr a mnohé další dřeviny.

Neznámé vlastnosti některých dřevin

Málo je známo, že ptačí zob, konkrétně druh Ligustrum lucidum, poskytuje bobule užívané v tradiční čínské medicíně jako významné léčivo s širokým výčtem účinků. Mimo jiné odstraňuje závratě, hučení a pískání v uších, nespavost, ztrátu chuti k jídlu, únavu, imunitní nedostatečnost, předčasné šedivění vlasů, viklání zubů aj. Zabraňuje mj. výskytu tumorů, zkrátka působí v širokém spektru účinků souvisejících s posílením ledvin a jater.

Podobně bychom mohli pojednat o plodech dřišťálu, jejichž mírně ohřívací účinek a specifická síla směřující k posílení jater, žlučníku, sleziny, slinivky a žaludku nejsou dosud ani zaznamenány v standardních atlasech léčivých rostlin. Z dřišťálu jsou dokonce použitelné též listy, kůra a kořeny.

A což teprve, kdybychom pojednali o keři s názvem kustovnice, který je takříkajíc filosofickou otázkou! Tím bychom však nechtěně sklouzli do oblasti informací, jež evropsky determinované myšlení zatím nedokáže akceptovat.

Evropská neznalost prevenčních, omlazujících, ozdravných a léčebných účinků křovinaté dřeviny jménem kustovnice je totiž jasnou ukázkou přirozené blokace lidského poznání, v němž lze rozpoznat konkrétní směřování přírody. Cílem je blokovat poznání člověka a tlumit jeho prudký početní nárůst na Zemi.

Pud sebezáchovy matky přírody

Spontánní projev pudu sebezáchovy přírody však nevidíme jen v zablokování informací o kustovnici. Jedná se o masově rozšířený fenomén, žel nezbadatelný skrze krasohled lidské povznesenosti, šovinismu, sebepreference, zkorumpovanosti a dalších výdobytků moderní doby.

Pud sebezáchovy přírody, směřující ke zničení člověka jakožto přemnoženého škůdce, se projevuje mimo jiné v masovém odmítání optimálních koncepcí stravování, v samospádném šíření mylných vědeckých informací o výživě a životosprávě, v odosobnělé mechanice lékařské péče, v masovém přijímání iracionálního chování, např. pití alkoholu, kouření, užívání drog, přejídání, jedení cukru, sebepovyšování, egoismu, zločinného jednání atd.

A jako by nebylo dost na tom, že z výše uvedeného důvodu nemá západní věda o zdravotních účincích kustovnice nejmenší tušení, ještě navíc je její evropská forma, to jest kustovnice cizí, Lycium barbarum, resp. Lycium halimifolium označena v některých odborných knihách za jedovatou.

A když už se konečně společenské vědomí začalo otvírat informacím o kustovnici, jeden nejmenovaný badatel, významná autorita v botanice léčivých rostlin, uvedl v své jinak cenné knize chybně latinský název kustovnice. Místo Lycium barbarum (cizí) uvedl Lycium barbatum (vousatá).

Zdánlivě banální překlep. Stačí však skrze vyhledávač Google letmo nahlédnout do Internetu, a uvidíme, že se vůbec nejedná o banální záležitost. Uvidíme, jak dramaticky pracují informace, a pochopíme, že je důležité, aby se právo na pravdu stalo trvalou součástí základních lidských práv.

Nuže, zadali jsme do vyhledávače Lycium a vyhledávač nás informoval, že před námi 8 860 lidí hledalo Lycium barbatum a dalších 140 000 lidí hledalo Lycium chinese, obojí názvy jsou chybné. Správné názvy jsou L. barbarum a L. chinensis. Naproti tomu vyhledávač neukázal ani jediné zadání správných názvů.

Internet je bohatě zásoben mylnými informacemi o jedovatých kustovnicích, a to jak „barbarum“, tak „barbatum“. Najdeme zde podivuhodné informace o jedovatých kustovnicích „barbarum“ i „barbatum“, jež byly šlechtitelskými zásahy přešlechtěny na jedlé, které, ačkoliv jedlé, jsou však stále zdraví škodlivé. Před námi se otvírá buben velké informační míchačky, z níž vytéká chaotický informační mix, pro nějž nacházíme jediné vysvětlení, informace o kustovnici jsou blokovány.

A kým jsou blokovány? Toť otázka hluboce filosofická, již jsme se právě pokusili v hrubých obrysech formulovat.

Ptačí bezpečí v hustých keřích

Vraťme se ještě k ptákům. Ptáci např. rádi vyhledávají hloh, trnky a dřišťál, a to jak k úkrytům, tak k hnízdění. V mírně trnitých větvičkách hlohu, trnek či dřišťálu jsou ze všech stran dobře chráněni před predátory. Ptačí krmítka je proto vhodné umísťovat právě v blízkosti hustých keřů hlohů, trnek nebo dřišťálů.

Pouze za velkých a déletrvajících mrazů jsme spatřili poštolku, kterak se pronásledujíc sýkorku neváhala vrhnout do hustého hloží. Vzhledem k velikosti těla to je pro ni vždycky nebezpečné, čehož si je ona vědoma. V hloží zůstalo několik poštolčích peříček, nicméně lov byl v uvedeném případě úspěšný.

Vysázením živých plotů přilákáme do zahrad nejrůznější druhy ptáků, ale také další živočichy, ježky, šneky, vosy, včely, mouchy, pavouky a mravence, kteří využijí chráněného prostoru pod keři. Létající druhy hmyzu pak opylují květiny, ovocné stromy a keře, čímž vlastně pracují pro nás, pro naši bohatší úrodu.

Kopřivy ptáky nespálí

Koutek zahrady zarostlý vysokou trávou a kopřivami se stane vyhledávaným úkrytem střevlíkům, pavoukům, drabčíkům, hlemýžďům aj. Ve vysokých nekosených kopřivách si občas postaví hnízda také někteří ptáci. Než kopřivy pokosíme, raději se nejprve přesvědčme, zdali v nich nehnízdí ptáci.

V každé zahradě se najde málo frekventovaný tichý kout, kam slunce příliš nesvítí, kde nelze pěstovat zeleninu, a kde je tudíž možné nechat trávu, kopřivy či bodláky volně růst, kvést a vytvářet semena. Čím rozmanitější bude uspořádání zahrady, tím rozmanitější živočichové a rostliny v ní budou žít. Rozmanitost neboli diverzita zahrady přispěje ke zdraví a kráse krajiny.

Známe suché záchody, ale suché zídky?

Máme-li zahradu ve svahu a chceme-li v půdě udržet co nejvíce vláhy, pak si hodně pomůžeme zbudováním teras. Upravíme-li svažitý terén do schodových teras, v půdě se udrží více dešťové vody, která už nebude rychle stékat ze svahu.

Rozhodneme-li se ve svažité zahradě zbudovat terasy, pak bychom je určitě měli zpevnit suchými zídkami, to jest nasucho skládanými kameny. Skládání nasucho znamená, že kameny nejsou spojovány maltou ani betonem. Máme-li však k dispozici jíl nebo jílovitou zem, můžeme je coby pojivo při stavbě suchých zídek použít.

Suché zídky bývají někdy označovány jako azylové, neboť v nich mnozí živočichové nacházejí bezpečný azyl. Zídky brzy zabydlí početní živočichové, již mají rádi sucho a teplo. Takovými jsou např. ještěrky, slepýši, pavouci nebo divoké včely.

Zídky je vhodné osázet skalničkami. Jejich květy přilákají hmyz, jímž se drobní živočichové živí. Podrobnosti jsou podány v článku Azylové zídky pro ještěrky a slepýše.

Prosté hromady kamení

Suché zídky jsou náročné na materiál, práci a čas. Kdo nechce stavět zídky, může nahrubo složit prosté hromady kamení. Kameny je třeba založit na slunném místě a navršit tak, aby mezi nimi zůstaly volné dutiny.

Do vzniklých dutin vložíme hrubou drť ze starého ztrouchnivělého dřeva nebo vsypeme několik hrstí písku. Ještěrky dutiny brzy zabydlí, čímž se nám stanou blízkými společnicemi.

Hromady klestí

V zahradě najdeme vhodné stinné místo, kam brzy na jaře nesvítí slunce. Potom si nastřádáme hromadu větví a větviček z ořezaných stromů nebo keřů. V místě vykopeme nehlubokou jámu, již zakryjeme připraveným nashromážděným klestím, dřevěným odpadem nebo kůrou.

Hrubé dřevo dáváme dospod, jemné klestí nahoru. Snažíme se, abychom pod hromadu zachovali volný přístup, asi tak velikosti ježčího těla. Ježci totiž právě taková zimoviště rádi vyhledávají.

Na podzim můžeme hromadu větví a větviček zakrýt hromadou listí. Materiál se bude postupně rozkládat a vytvářet teplo, jež ukrytí živočichové jistě ocení. Na hromadu každým rokem přihodíme nové dřevo a nové listí. V hromadě klestí naleznou odpovídající bydlení slepýši, ropuchy, rejskové, pavouci, brouci aj.

Epilog

Nezavírejme oči před vysokou cenou, kterou platíme za nerespektování přírodních zákonů a přirozených biologických rytmů. Cena je neuvěřitelně vysoká.

Civilizační choroby, obezita, cukrovka, alergie, vyčerpaná půda, oslabené produkty chemického zemědělství, pesticidy, dusičnany a další škodlivé látky v potravinách, nekvalitní voda atd. To vše je výsledkem nepromyšleného a nesoucitného postoje k přírodě. Taková je cena za nevědomost!

Příroda není něco odděleného od nás. Jsme součástí přírody, jsme to my sami. Snažme se proto přírodě dobře porozumět, ve vlastním zájmu. Začněme v místech, která můžeme vlastními silami strukturovat a uvádět do harmonie. Začněme ve vlastních zahradách.

Vytvářejme zdravý životní prostor plný živočichů a rozmanitých rostlinných společenství. Bude to práce v zájmu celku, k němuž náležíme. Taková péče o zahradu nás potěší, naplní vnitřním klidem a vrátí zpět ke kořenům.

Lenka Volmová
Vladimír Volma

Terasové záhony s dýněmi Hokkaidó (červenec 2008)



31. 8. 2008 Čtenost: 6659 Rubrika: Zdravá zahrada


Ptačí budky
V zahradách, v nichž nežijí a nezpívají ptáci, je něco v nepořádku. Pravděpodobně tam panují pro ptáky nepříznivé podmínky. V takových zahradách jsou potom podmínky hodně příznivé pro život hmyzích škůdců. Co s tím? Někdy postačí rozvěsit na stromy ptačí budky.
Společný život v zahradě
Kouzlo zahrad jistě nespočívá jen v rostlinné výrobě. Do zahrad chodíme také odpočívat, těšit se životem vprostřed zeleně, zkrátka vracíme se do přírody, z níž jsme vyšli. Skutečnou živou přírodu však nalezneme jen v takové zahradě, v níž nebudeme žít sami.

 


Kontaktní adresa: centos.cz. Mobil: 777986391. Skype: vladimir777986391. Další publikování nebo
jiné šíření zde poskytovaných textů je bez písemného souhlasu vlastníků autorských práv zakázáno.
© CAŽ, o.p.s., autorky a autoři článků, 2006-2011. Nezávislé sledování návštěvnosti: