Číslo účtu: 199677376/0300
Úterý 17. 7. 2018 Léto. Měsíc dorůstá.   Úplněk bude 27. 7. 2018
Pravidla a přihlašování
Aktuality
Životospráva
Zdravá společnost
Silné myšlenky
Nejméně čtené
Nejčtenější
Ankety
Zdravá zahrada
Poradna
Intimnosti
Léčivky



 
Ekocentrum -> Zdravá zahrada



Pomocníci v barevném peří

Drobní pěvci, obyvatelé našich zahrad, spotřebují mnoho škodlivého hmyzu. Škoda, že jejich činnost nevnímáme, a tudíž ji nedokážeme plně docenit. Snad kdybychom byli obtěžováni veškerým hmyzem, jejž ptáci pozřou, možná bychom prozřeli a upravili své zahrady tak, aby se v nich ptákům dařilo.

Ptáci lepší než insekticidy

Někdo by mohl namítnout, že to ptáci nedělají pro nás, ale pro sebe, neboť hmyz je jejich potravou, a také potřebují přehršle hmyzu jako potravu pro svá mláďata, tak proč se o ně nějak zvlášť starat.

Ano, to je pravda. Ale také je pravda, že z jejich hmyzožravé činnosti máme užitek také my. Méně škůdců na zeleninách a stromech znamená bohatší a lepší úrodu. Méně much a komárů v domech ocení každý.

Na jaře a v létě udržují ptáci stavy hmyzu v snesitelné míře, a na podzim a v zimě třeba sýkory prohledávají všechny stromy, keře, živé ploty, hromady dříví i zdi obytných a hospodářských budov a pídí se zde po ukrytém hmyzu. Jako výživná kořist jim slouží především kukly bělásků, hnízda housenek obalečů, bekyní apod.

V květnu sbírají sýkory pro svá mláďata drobné holé housenky píďalek a obalečů, hlavně na jabloních. Larvy květopasů, ukryté v době květu jabloní v zaschlých květech, vybírají z jejich úkrytů nejen koňadry a modřinky, ale též vrabci domácí a polní.

Drobný motýlek obaleč jablečný houpavě oblétává za teplých jarních večerů jabloňové větve, a tady se také stává častou kořistí rehků a červenek.

Jediný pár sýkorek spolehlivě ošetří asi čtyřicet stromů a za den spotřebuje asi sedmdesát pět gramů potravy. A vezme-li se v úvahu, že dva a půl tisíce hmyzích vajíček váží v průměru jeden gram, užasneme nad číslem, jež vyjadřuje jednodenní plné nasycení sýkory.

Jsou-li zahrady obydlené ptactvem, pak se hmyz v zahradách nepřemnoží. Přitom ptáci mnoho nepotřebují, jsou všude, kde jsou stromy, kde najdou potravu a úkryty k hnízdění. Ptáci nám umožňují žít bez insekticidů a podobných moderních chemických výdobytků, jež z jedné strany ulevují a z druhé strany přitěžují.

Stehlíci a kustovnice čínská

Housenky předivky jabloňové, dříve mola jabloňového, žijí společně ve velkých pavučinových hnízdech mezi listy jabloně. Pavučiny je chrání před některými nepřáteli, avšak stehlíci a zvonci krmí s oblibou těmito housenkami svá mláďata.

Proto odpouštíme našim dobrodincům stehlíkům, že si v zahradě pochutnávají na listech námi pěstované kustovnice čínské. Listy kustovnice, které jsme chtěli sklízet sami, neboť vyživují a posilují ledviny, za nás stehlíci sklidili opravdu dokonale.

Zpočátku jsme nevěděli, kdo nás ve sklizni předbíhá. Ožrané lístečky upomínaly spíše na činnost nějakého hmyzu. Ale brzy jsme objevili, kdo jsou oni stejným směrem zaměření živočichové, již mají s námi společné zájmy.

Ale jak stehlíci přišli na to, že listy kustovnice čínské, s nimiž se dosud nikdy nesetkali, jsou jedlé a posilující, to je nám dodnes velkým námětem k přemýšlení.

Příroda je nestranná a všem bytostem poskytuje něco, co i dnešní střídavě panující politické strany horlivě proklamují, avšak ve skutečnosti úporně odmítají. Co to je? No přece rovnost příležitostí!

V přirozených podmínkách příroda počítá jak s hmyzy, tak s jejich pojídači. Když se jedni nebo druzí přemnoží, vždy se jejich stavy po čase srovnají i bez lidského přičinění. Přebyteční nakonec zmizí a zase se obnoví přirozené množstevní proporce a mezi nepřátelskými tábory je nastolen dočasně udržitelný stav, jejž lze označit jako přijatelný a stabilní.

Žel bývá zvykem tento stabilní stav označovat slovem rovnováha, což je označení velmi pochybné. Rovnováha je totiž stavem velmi nestabilním. Stačí si představit staré houpací váhy, na jednu misku se kladou závaží, na druhou se sype mouka.

Lenka Volmová

Oblíbené slovo, jež uvádí v omyl

Rovnováha na takových váhách je očividně nestabilní a stále ohrožená výkyvy na obě strany, a to ze sebemenších podnětů. Chceme-li dosáhnout stabilního stavu, musí být jedna miska zatížena více než druhá. Jinak napsáno, musí být definován stav dominance a submise, který však nikdy není definitivní. Teprve potom nastane stabilní situace, již ale nelze označit jako rovnováhu, jelikož se jedná o stabilní nerovnováhu.

O dosažení stavu stabilní nerovnováhy usilují všechny přírodní organismy, jež se zúčastňují společné existence v biocenóze, to je společný prostor rostlin, živočichů a mikroorganismů.

Rovnováhu pak můžeme vnímat jako varovný signál, jenž oznamuje, že jedna či druhá strana se co chvíli může vysunout do dominance či ustálit v submisi. Ve volné přírodě takové situace zachytí jen zkušení pozorovatelé, čímž neříkáme, že se k takovým počítáme.

Popisované stavy rovnováhy však každý člověk dobře zná ze zkušenosti s vlastním tělem. Jakmile na misce vah v lidském těle ubyde obranyschopných sil, misky se zhoupnou do rovnováhy, a v této nestabilní situaci se může stát mnoho nechtěných změn.

Důležité je pochopit, že právě rovnováha je stavem, který otvírá brány změnám, jež bývají často tragické. Jakmile lidská imunita sleví ze své převahy a dovolí rovnováhu, nastane nestabilní stav, z nějž může povstat cokoliv.

Obvykle se silně rozdovádějí naše mikroorganismy, jež se vysunou do dominance, a my si to vysvětlujeme tím, že jsme se někde potkali s jedním novým bacilem, který se do nás zakousl.

Omyl, většinu mikroorganismů si nosíme stále s sebou, a je jich početná sbírka. Hlavně si s sebou nosíme takové, vedle nichž jsme se již dříve ocitli v submisivní pozici. A co tomu předcházelo? Samozřejmě nestabilní rovnováha, stav obvykle krátkodobý, vždy nevyzpytatelný, vždy zvěstující nečekané události a vždy generující změny.

Netřeba dodávat, že podobné zákonitosti fungují nejenom mezi různými druhy, ale též v rámci jednoho druhu.

Také lidská společnost je nejvíce nestabilní ve chvílích, kdy dochází k vyrovnání sil. Stačí se ohlédnout za historickými událostmi. V zmíněném smyslu je participativní demokracie, jinak napsáno většinové rozhodování jediným účinným opatřením, jež dokáže nastolit stabilní a trvale udržitelný stav nerovnováhy.

Co pro ně můžeme udělat?

Pro naše opeřené pomocníky můžeme v zahrádách udělat mnoho dobrého. Především bychom neměli kácet staré a zchátralé stromy. Takové stromy jsou pro zahradní ptáky zdrojem obživy, neboť se v nich vyskytují různá vajíčka a larvy hmyzů. V dutinách starých stromů také některé druhy hnízdí.

Dále můžeme vyčlenit část zahrady, kde nebudeme sekat trávu. Tam necháme volně růst přirozenou luční květenu, jež bude produkovat mnoho semen. Semena trav jsou pro mnohé druhy významným zdrojem obživy. Ve vysoké trávě se také dobře schovají mladá ptáčata, která se učí létat.

Vladimír Volma

Hnízdo plné mladých kosů - červen 2008



30. 10. 2008 Čtenost: 5562 Rubrika: Zdravá zahrada


Ptačí budky
V zahradách, v nichž nežijí a nezpívají ptáci, je něco v nepořádku. Pravděpodobně tam panují pro ptáky nepříznivé podmínky. V takových zahradách jsou potom podmínky hodně příznivé pro život hmyzích škůdců. Co s tím? Někdy postačí rozvěsit na stromy ptačí budky.
Společný život v zahradě
Kouzlo zahrad jistě nespočívá jen v rostlinné výrobě. Do zahrad chodíme také odpočívat, těšit se životem vprostřed zeleně, zkrátka vracíme se do přírody, z níž jsme vyšli. Skutečnou živou přírodu však nalezneme jen v takové zahradě, v níž nebudeme žít sami.

 


Kontaktní adresa: centos.cz. Mobil: 777986391. Skype: vladimir777986391. Další publikování nebo
jiné šíření zde poskytovaných textů je bez písemného souhlasu vlastníků autorských práv zakázáno.
© CAŽ, o.p.s., autorky a autoři článků, 2006-2011. Nezávislé sledování návštěvnosti: