Číslo účtu: 199677376/0300
Neděle 18. 2. 2018 Zima. Měsíc dorůstá.   Úplněk bude 2. 3. 2018
Pravidla a přihlašování
Aktuality
Životospráva
Zdravá společnost
Silné myšlenky
Nejméně čtené
Nejčtenější
Ankety
Zdravá zahrada
Poradna
Intimnosti
Léčivky



 
Recepty -> Polévky



Polévka s červenou řepou

Červená řepa je opomíjenou zeleninou, s níž mají lidé špatné zkušenosti. V školních a závodních jídelnách je podávána jako salát, upravená s cukrem, octem, fenyklem a chemickými přísadami. Takový pokrm je za trest, nikoliv pro potěšení. Ale červenou řepu lze připravit chutně, kdo tak učiní, nikdy na její sladkou, hedvábně jemnou chuť nezapomene. A protože červenou polévku v jídelnách nedostaneme, nezbývá než si ji uvařit svépomocí.

Potřebné suroviny

Jedna červená řepa, 10 cm mořské řasy wakame, 1 houba Shitake, 2 mrkve, 1 lžička sušené petrželky, 3 kuličky nového koření, 2 malé cibule, 0,2 l mletých ovesných vloček, 1 vejce, 2 lžíce slunečnicového oleje, 1,5 l vody, 2 lžíce sojové omáčky Tamari nebo Shoyu, 1 lžíce kysaného zelí. (Místo sójové omáčky lze použít sójovou pastu Miso v množství půl čajové lžičky na porci polévky.)

Vařící postup

Červenou řepou opláchneme ve studené vodě. Srdíčko, místo, kde vyrůstají listy, jemně očistíme kartáčkem pod tekoucí vodou. Hrubé nečistoty a vady na kráse odřízneme nožíkem. Takto očištěnou řepu vložíme nerozkrájenou do hrnce s vodou. Přidáme mořskou řasu, sušenou petrželku, nové koření a houbu Shitake rozlámanou na kousky. Přikryjeme pokličkou a vaříme 45 minut.

Než se uvaří řepa, připravíme ovesnou zavářku. Krátce nahřejeme pánev a nalijeme do ní olej. Vsypeme mleté ovesné vločky a mícháme 1 až 2 minuty, aby se ovesná mouka mírně opražila. Vzniklá ovesná jíška začne sladce vonět, což je znamení, že je hotová. Rychle odebereme pánev z ohně. Předem počítáme s tím, že těžké železné pánve mají velkou tepelnou setrvačnost a po odstavení ještě hřejí.

Ovesná jíška, dříve zvaná jícha, zásmažka nebo zápražka, se nesmí připálit. Řídíme se čichem. Správně připravená jíška voní sladce. Hodně opražená, resp. připálená voní praženě a předá polévce mírně hořkou, přesněji praženou chuť. Teplotní účinnost, resp. energie polévky se stane více horkou, což nemusí být pokaždé ku prospěchu. Vždy záleží, pro koho vaříme.

Do horké jíšky vlijeme vejce a rychle zamícháme. Tuto zavářkovou hmotu nabíráme polévkovou lžící a čajovou lžičkou z ní odkrajujeme menší kousky, které přihazujeme rovnou do vroucí polévky. Zároveň se zavářkou přidáme do polévky i celé cibule a na kolečka nakrájené mrkve. Poté všechno vaříme dalších 20 minut.

Polévku odstavíme a před podáním necháme 10 minut odpočinout. Tím se po varu zklidní a trochu ochladne. Pak přidáme sojovou omáčku a kysané zelí. Vyjmeme červenou řepu, pokrájíme ji na menší kousky, vložíme do talířů a zalijeme polévkou.

Hodnotící komentář

Jídlo posilující všechny orgány. Mořská řasa a sojová omáčka posilují ledviny, petržel a kysané zelí posilují játra, červená řepa a ovesné vločky srdce. Mrkev, vařená cibule a slunečnicový olej posilují slezinu, nové koření plíce.

Vaječný žloutek vstupuje do drah celkem čtyřech orgánů, totiž sleziny, plic, srdce a ledvin. Zároveň příznivě ovlivňuje také slinivku a žaludek. Bílek zvlhčuje plíce a hrdlo.

Zimní houby Shitake, jimž se také říká houby dlouhověkosti, prospívají žaludku a podporují imunitní systém. Mimo jiné snižují hladinu krevních lipidů (tuků), především cholesterolu. Jejich účinek protirakovinový je spolehlivě prokázán.

Kysané zelí a sójovou omáčku přidáme až na konec do mírně zchladlé, dosud horké, ale ne již vroucí polévky. Jen tak uchováme účinné fermenty a cennou bakteriální kulturu (aspergillus oryzae), jež by se vařením zničily.

Polévku během vaření nesolíme, mořská řasa by zůstala tvrdá, neuvařila by se do měkka.

Červenou řepu před vařením nezbavujeme slupky a vaříme ji vcelku. Tak si podrží sladkou chuť. Pokud bychom řepu rozkrájeli před vařením, získali bychom polévku tmavě červené barvy, ale řepa by ztratila svoji uspokojivou sladkost, jež by se vyvařila do polévky.

Vladimír Volma



22. 4. 2006 Čtenost: 7614 Rubrika: Polévky


Ptačí budky
V zahradách, v nichž nežijí a nezpívají ptáci, je něco v nepořádku. Pravděpodobně tam panují pro ptáky nepříznivé podmínky. V takových zahradách jsou potom podmínky hodně příznivé pro život hmyzích škůdců. Co s tím? Někdy postačí rozvěsit na stromy ptačí budky.
Společný život v zahradě
Kouzlo zahrad jistě nespočívá jen v rostlinné výrobě. Do zahrad chodíme také odpočívat, těšit se životem vprostřed zeleně, zkrátka vracíme se do přírody, z níž jsme vyšli. Skutečnou živou přírodu však nalezneme jen v takové zahradě, v níž nebudeme žít sami.

 


Kontaktní adresa: centos.cz. Mobil: 777986391. Skype: vladimir777986391. Další publikování nebo
jiné šíření zde poskytovaných textů je bez písemného souhlasu vlastníků autorských práv zakázáno.
© CAŽ, o.p.s., autorky a autoři článků, 2006-2011. Nezávislé sledování návštěvnosti: