Číslo účtu: 199677376/0300
Středa 25. 4. 2018 Jaro. Měsíc dorůstá.   Úplněk bude 30. 4. 2018
Pravidla a přihlašování
Aktuality
Životospráva
Zdravá společnost
Silné myšlenky
Nejméně čtené
Nejčtenější
Ankety
Zdravá zahrada
Poradna
Intimnosti
Léčivky



 
Volné čtení -> Životospráva



Pěstování života v jarním období

Hněv a rozčilení zvyšují náchylnost k nemocem. Energie jater vystupuje vzhůru a vstupuje do plic a srdce. Nárůst energie v plicích vede k rychlému dechu. Nárůst v srdci vyvolá zrychlenou činnost srdce. Je-li srdce slabé, může dojít k vážnému poškození.

Jarní velkorysost

Na jaře bychom měli chodit spát s příchodem noci a časně ráno vstávat. Měli bychom se pozvolnými kroky, v uvolněném oděvu a s rozpuštěnými vlasy procházet po dvoře, zahradě či louce tak dlouho, abychom se cítili příjemně a spokojeně. Měli bychom se taktéž procházet mladým lesem a vnímat vůni mladých dřevin.

S novým jarem je třeba chránit život a neničit jej. Pěstovat velkorysost, nikoliv hašteřivost. Rozdávat uznání a odpuštění, nepodléhat mstivosti a trestuchtivosti. Tak to odpovídá atmosféře jarní qi (čchi). A kdo se protiví jarní qi, poškozuje svá játra, což se může projevit onemocněním v létě, jelikož v průběhu jara se v organismu nevytvoří podmínky pro adaptaci v letním období.

Na jaře se u mnohých lidí projevuje nerovnováha qi jater a žlučníku. Příznakem nerovnováhy jsou hněv, netrpělivost, vyvolávání hádek, tvrdohlavost, rozmrzelost, nelibost, impulsivní jednání.

Potlačování těchto pocitů může vést k zablokování jater, jež se projevuje např. bolestmi očí, celkovou neohebností těla, bolestmi šlach, nepravidelnou menstruací aj.

Avšak popřávání volnosti zmíněným pocitům, totiž vztekání, rozčilování, hněvivému vybuchování, hádání, upadání do konfliktu atd., zase odporuje adaptační životosprávě v jarním období.

Jak tedy naložit s negativními pocity, jestliže se v nás vytvářejí a tlačí nás k uskutečnění tzv. „jaterního chování“? Co dělat, když víme, že potlačováním negativních pocitů si můžeme způsobit zdravotní újmu stejně jako jejich realizací v mezilidském styku? Navíc realizací „jaterního chování“ si ještě znepřátelíme své okolí.

Jak se postavit k vlastním emocím, jestliže se nemůžeme ani vyvztekat, ani své emoce spolknout? Situace je neřešitelná jen zdánlivě. Důležité je objevit správnou příčinu negativních pocitů, najít pravý důvod rozmrzelosti či zloby. Je-li příčina krátkodobá, např. nevyspání, únava, špatné jídlo, nepříjemný mezilidský kontakt ap., rozmrzelost přejde, jestliže se uspořádáme.

Rozhodneme se jít dříve spát, abychom ráno vstali občerstvení. Elegantně tak odbouráme nevyspání a únavu bez jediné jiskry hněvu. Po špatném obědě si připravíme korektní večeři. A co s nepříjemným komunikačním zážitkem? Ten zahladíme příjemným povídáním s milým a laskavým člověkem.

Pokud je ale příčina dlouhodobá, např. nespokojenost v zaměstnání, neshody s životním protějškem, nesouhlas s používáním informačního násilí v médiích, dlouhá a mrazivá zima, pak existuje jediná kompetentní rada: Nemůžeš-li nežádoucí situaci změnit, potom jsou jakýkoliv hněv nebo trápení zbytečné.

Hněv a zlost zvyšují náchylnost k nemocem. Hněvem podnícená energie jater stoupá vzhůru, kde vstupuje do plic a srdce. Nárůst energie v plicích zrychlí dech. Nárůst v srdci způsobí zrychlení srdce, a je-li srdce slabé, může dojít k vážnému poškození.

Náhle zvýšená hladina energie v plicích a srdci se projeví zčervenáním tváří, zrudnutím očí, hlasitým křikem, prudkými pohyby rukou, slovními výbuchy a nezřídka brachiálním (pažemi vykonaným) násilím vůči druhým lidem.

V okamžiku, kdy dojde k vystoupání energie vzhůru a k slovnímu nebo brachiálnímu útoku, energie přechází do prostoru nebo se přenáší na druhé osoby, takže rozhněvaný člověk ji navždy ztrácí. Cítí se vybitý, unavený a často prožívá kocovinu. Napříště by měl výhodněji zacházet s vlastní energií.

Až jarní sluníčko začne svádět ke svlékání, je třeba se chránit před větrem a prochladnutím. Po zimě jsme totiž zchoulostivělí a oslabení, takže chlad a zejména vítr prorazí naši obranou qi velmi snadno.

Naproti tomu lehké prochladnutí na konci léta by nás nemělo ohrozit, poněvadž tělo nastřádalo dostatek horké letní síly (yangu), a proto je jeho obranná qi vůči chladu silnější. K posílení obranné qi v průběhu léta přispívá též častější pohyb na čerstvém vzduchu.

Vyjděme do jarní přírody a buďme přející, laskaví a promíjející vůči všem živým bytostem.

Lenka Volmová

Emoce jsou informace

Obecně se věří, že emocím nelze poručit. To je však nazírání ze špatného úhlu pohledu. Ve skutečnosti jsou emoce jako divoká zvířata, jestli člověku důvěřují, chovají se přiměřeně, neohrožují, neprožívají paniku, zůstávají v klidu. Ale když nedůvěřují, a navíc nemají kam utéci, pak bohyně chraň člověka.

Má-li člověk sám k sobě důvěru, zpravidla je také emočně stabilní. Ale co je vlastně sebedůvěra? Je to stav lidského poznání, výsledek dobré zkušenosti, kterou člověk učinil sám se sebou, prokázal-li sám sobě spolehlivost, odpovědnost a odvahu.

Naproti tomu slovem sebevědomí je často označována prázdná sebepreference, obdivný a upřednostňující postoj k sobě, který není výsledkem dobré zkušenosti se sebou, nýbrž je výsledkem výchovy, sociální konformity, mediální indoktrinace ap. Obvykle platí, čím menší zkušenost se sebou, tím větší sebepreference a menší sebedůvěra, a naopak.

Sebevědomí bývalo synonymem sebedůvěry, znamenalo sebejistotu čili dobrou zkušenost se sebou. Dnes je spíše synonymem sebepreference, neboť bývá výsledkem nereálných představ, jež si člověk o sobě vytváří, aniž by se sebou učinil rozhodující zkušenost.

Být emočně stabilní znamená ustát neboli správně vyhodnotit, resp. uplatnit své emoce. Rozhodně to neznamená žádné emoce nemít. Něco jiného jsou emoce při meditaci, něco jiného v osamělosti, něco jiného v ohrožení, např. při požáru.

Emoce je v každém případě informace. Emoční informační systém je mnohem starší a komplexnější než systém verbální (slovní). A jako se vyskytují chybné informace v systému verbálním, stejně se vyskytují chybné informace v systému emočním. Proto je nutné emoce správně vyhodnocovat, správně vyjadřovat, ale občas je také ponechávat bez povšimnutí.

Plané vztekání je vždy bezúčelné. Mohu-li situaci změnit, pak ji změním, nevztekám se. A když situaci změnit nemohu, opět se nevztekám, neboť vztekáním se ničeho nedosáhne. Spíše se vyplatí zaujmout měkký postoj a trpělivě vyčkávat čas změny, který bezpochyby přijde.

Nikdy se nesmíme hněvivým pocitům, tj. planému vztekání poddávat a ventilovat je bez kontroly. (Kopat do dveří, cupovat polštáře, rozdupávat hodinky, rozbíjet nádobí, demolovat nábytek nebo druhým lidem obličeje.) Kdykoliv dokážeme zpacifikovat neboli „pustit z hlavy“ vlastní vztek, učiníme se sebou dobrou zkušenost, což posílí naši sebedůvěru a zvýší emoční stabilitu.

Takhle to vidí Jeho Svatost dalajlama: „Kdybychom skutečně porozuměli negativnímu dopadu hněvu na nás samotné a na ostatní lidi, okamžitě bychom se přestali hněvat. Hněv, zlost či hádka jsou jako velké a nebezpečné ohně, není snadné je uhasit, ale snadno se znovu rozdmýchávají.“

Cítíme-li zlost na nějakého člověka, účinně si odpomůžeme, když si představíme sami sebe na jeho místě a v jeho životních podmínkách.

Vladimír Volma



9. 5. 2006 Čtenost: 6079 Rubrika: Životospráva


Ptačí budky
V zahradách, v nichž nežijí a nezpívají ptáci, je něco v nepořádku. Pravděpodobně tam panují pro ptáky nepříznivé podmínky. V takových zahradách jsou potom podmínky hodně příznivé pro život hmyzích škůdců. Co s tím? Někdy postačí rozvěsit na stromy ptačí budky.
Společný život v zahradě
Kouzlo zahrad jistě nespočívá jen v rostlinné výrobě. Do zahrad chodíme také odpočívat, těšit se životem vprostřed zeleně, zkrátka vracíme se do přírody, z níž jsme vyšli. Skutečnou živou přírodu však nalezneme jen v takové zahradě, v níž nebudeme žít sami.

 


Kontaktní adresa: centos.cz. Mobil: 777986391. Skype: vladimir777986391. Další publikování nebo
jiné šíření zde poskytovaných textů je bez písemného souhlasu vlastníků autorských práv zakázáno.
© CAŽ, o.p.s., autorky a autoři článků, 2006-2011. Nezávislé sledování návštěvnosti: